neděle 20. září 2015

San Francisco - dovolená

Pondělí a úterý jsem strávila v nedalékém univerzitním městečku Berkeley u kamarádky. První den jsme se podívaly do downtown, prošly si campus univerzity a samozřejmě jsme měly milion věcí, které jsme si chtěly říct..

Zašly jsme si na oběd do thajské restaurace a dobře jsme udělaly.. Jídlo bylo výborné.







Po procházce campusem jsme zkusily Cream zmrzlinu. Servírovali ji jako sandwich mezi dvěma cookies, což mi přišlo už moc, takže jsme si daly normální cone. Krom toho měli ještě i ice cream taco, což bylo ještě vtipnější.

Úterý kolem poledne jsme byly zpátky v SF, zašly si spolu ještě na oběd v downtown a pak jsme se každá vydala tam, kam jsme potřebovaly. Já - domů. Šla jsem na večeři s dvojčaty, což bylo super. Pro změnu jsme měli italské jídlo v jedné z mých oblíbených restaurací tady.

Středa byla pro mě odpočinková. Možná to bude znít lame a chápu, že lidi, kteří tady nebyli nikdy předtím by využili každičký den, aby viděli co nejvíc. Ale já to beru trochu jinak. Přijela jsem si tady odpočinout a když člověk pořád někde běhá po městě tak si zase tolik neodpočine. Takže jsem se prošla do obchodu poblíž našeho baráku, koupila si něco k jídlu a pár dalších drobností a šla jsem hezky zpátky domů. Večer jsme měly s nejstarší, která nemohla den předtím, special veřeři. Objednaly jsme si domů sushi. Ještě jsem jí pak pomohla trochu s úkolem a šlo se na kutě.

Čtvrtek - přijde mi, že nepíšu o ničem jiném než jen o jídle, ale.. Vždycky když se s někým sejdu tak jdeme klasicky na jídlo. Sešla jsem se na oběd s kamarádkou a pak na večeři s další kamarádkou Američankou, která mimochodem za mnou přiletí v půlce října do Prahy tak na to se hrozně moc těším. Mám tyhle lidi hrozně moc ráda. Je to ten typ lidí, které nevidíte strašně dlouho, ale pak když už se vidíte tak nejsou žádné trapné chvilky ticha. Prostě navážete tam, kde jste skončily a přijde vám, že jste se viděly před týdnem a ne před rokem.

Večeře byla v mexické restauraci (pro změnu) v downtown. Tam jsem jela autobusem. Busy v SF jsou plné chudých lidí povětšinou a v noci tím člověk jet sám nechce, obzvlášť z downtown. Úplně jsem zapomněla na to, jaké to tady je z té horší stránky. To je problém s minulostí. Člověk si tak nějak hlavně pamatuje to dobré a ty špatné stránky mnohdy vypustí. SF mi chybělo, ale chyběly mi samozřejmě ty plusy. Pořád jsem moc ráda, že jsem tady jela, nicméně mě to taky vrátilo do reality a najednou jsem si vzpomněla taky na tu druhou stránku. Ale o tom třeba v dalším článku.
Na kamarádku jsem čekala před restaurací. Měla přijet z práce vlakem, ale měla zpoždění tak jsem šla dovnitř a tam jsem si sedla na lavičky, jelikož mě nemohli usadit ke stolu, dokud nedorazila kamarádka, abych neblokovala stůl pro další hosty. Vedle mě čekal další týpek a pak přišel další. Co na SF miluju je to, že lidi nemají problém dát se s někým cizím jen tak do řeči. Po 5 minutách povídání, jak dlouho kdo čeká a na koho a po představení se sobě navzájem jsme tipovali, komu dorazí kamarád/ka první a celkem jsme se bavili. Říkala jsem.. we may end up having dinner together. A upřímně by mi to absolutně vůbec nevadilo. Protože tohle na lidech tady miluju, dokážou se spolu bavit o všem možném a přitom naprosto bez jakéhokoliv očekávání, bez tlaku, bez toho aby si museli vyměnit kontakty a být z nich kamarádi. Prostě se potkají, mají great time a jdou každý domů se super pocitem, že nepromarnili večer, ale užili si ho a navíc se třeba dozvěděli něco zajímavého. V Česku pokaždé když se dáte s někým do řeči tak mám pocit, že lidi čekají, že to musí někam vést a pokud to nikam nevede, tak jim to nedává smysl. Ať už k přátelství nebo čemukoliv jinému. 
Anyway bavili jsme se namísto nudného tichého vysedávání, dokud nepřišla moje kamarádka. 
Myslela jsem, že tam budem tak hodinku, max. dvě, ale nejspíš bychom tam byly ještě doteď, kdyby nemusela na vlak :D. Domů jsem si zavolala auto. Je to nejspíš jediná bezpečná možnost, jak se dostat domů tady v noci obzvlášť když člověk cestuje sám.

Pátek ráno další sraz s další kamarádkou a nádherná procházka městem. Počasí bylo fakt super, až jsem se trochu spálila. A opět hodina na povídání by nám nestačila. 






Večer jsem si užila s dětmi a rodinkou doma. Všichni jsme spolu povečeřeli a pak jsem s dvojčaty hrála ping pong. Samozřejmě doma žádný pingpongový stůl nemají takže jsme použili normální stůl, přehradili ho dlouhou lodí z lega a místo pálky měl malý obrovský kartáč na vlasy a já s malou jsme používaly knížku. Zasmáli jsme se tak jak už dlouho ne a byla to paráda :)

Žádné komentáře:

Okomentovat